[ Pobierz całość w formacie PDF ]
vdeHsk arbitr~i v listopadu roku
1938 byly Koaice pYipojeny k Maarsku.
Nro%0ńnm hudebnm akolenm proala nov nastupujc generace hudebnch skladatelo a interpreto, kter se
naplno prosadila hlavn%1ł v obdob po roce 1945. PYisp%1łla k tomu i existence hudebn akoly v Bratislav%1ł pod
vedenm Frica Kafendy; z n vznikla Hudebn a dramatick akademie.
Literrn tvorba nevy~aduje v%1łta finan%0ńn nklady, tak proto se sp%1łan%1ł rozvjela u~ pYed rokem 1918; v
novch podmnkch zaznamenala nebval rozmach. Na za%0ńtku tYictch let dosahoval po%0ńet periodik
vydvanch ve slovenatin%1ł vce ne~ dvou stovek; Yada z nich se v%1łnovala uveYejHovn povodnch literrnch
d%1łl.
RozaYil a prohloubil se kontakt slovensk literatury se sv%1łtem, a to jak prostYednictvm %0ńesk literatury, tak
rozvojem vlastn pYekladatelsk a vydavatelsk %0ńinnosti. stYedn slovensk literrn %0ńasopis Slovensk
poh>ady, zalo~en u~ roku 1881 a redigovan zprvu Svetozrem Hurbanem Vajanskm a pozd%1łji Jozefem
`kulttym, byl po vlce obnoven; velkou pozornost v%1łnoval vedle povodn tvorby tak pYekladom a
informacm o d%1łn ve sv%1łtov literatuYe. Poprv vyala ve slovenatin%1ł Yada klasickch d%1łl sv%1łtov literatury.
Na tvorbu pYedvle%0ńn generace navzaly dv%1ł mimoYdn osobnosti slovensk literatury: bsnk, literrn
historik a kritik `tefan Kr%0ńmry (1892-1955) a Martin Rzus (1888-1937), kter posobil tak jako politik,
pYedseda mal, nepYlia sp%1łan Slovensk nrodn strany; do mezivle%0ńnho kulturnho ~ivota se zapsal
pYedevam jako osobit bsnk a spisovatel. Zhy vstoupilo do literatury pokolen vzd%1łlan v modernm
duchu a vyrostl v zkm kontaktu s literaturou sv%1łtovou. Plat to zejmna o bsncch Jnu Smrekovi a
Emilu Boleslavovi Luk%0ńovi a o prozaicch Jozefovi Cgerovi Hronskm, Gejzovi Vmoaovi, Margit%1ł Figuli a
Frantiaku `vantnerovi. Ve dvactch letech se vyprofilovala airok levicov%1ł orientovan skupina teoretiko a
spisovatelo kolem %0ńasopisu DAV; nejvrazn%1łja osobnost mezi nimi byl bsnk Ladislav Novomesk. V druh
polovin%1ł tYictch let pYedstavovali um%1łlecky vyhran%1łnou skupinu slovenat surrealist v %0ńele s Rudolfem
Fabrym. V oblasti literrn kritiky se vedle `tefana Kr%0ńmryho nejvc prosadili Andrej Mrz a Milan Piat.
Vznamn msto v kulturnm ~ivot%1ł Slovenska zaujali vtvarn um%1łlci; modern slovensk malYstv
pYedstavuj zejmna Martin Benka, %3ńudovt Fulla, Janko Alexy, Mikula Galanda, Miloa Bazovsk. Jako grafik
sv%1łtovho jmna vynikl Koloman Sokol.
Rozvoj slovensk um%1łleck tvorby podporovaly um%1łleck spolky. Ji~ roku 1920 vznikl Spolok slovenskch
umelcov v Martin%1ł a o rok pozd%1łji Umeleck beseda slovensk v Bratislav%1ł. Spisovatel si zalo~ili roku 1923
Spolok slovenskch spisovate>ov, kter naplno rozvinul svou aktivitu ve tYictch letech za pYedsednictv
Janka Jesenskho. Nejvznamn%1łjam %0ńinem Spolku bylo svoln prvnho kongresu slovenskch spisovatelo
do Tren%0ńianskch Teplic roku
1936.
PYzniv kulturn atmosfra na Slovensku podpoYila rozaYen modernch prostYedko masov kultury - filmu a
rozhlasu. Film se velmi brzy zm%1łnil z poueov atrakce v dole~it dokumenta%0ńn a informa%0ńn prostYedek. Se
kin se rozaYila po celm Slovensku; na sklonku prvn republiky jich u~ bylo pYes dv%1ł st%1ł. Promtaly se
v%1łtainou zahrani%0ńn a %0ńesk filmy. Povodn slovensk tvorba byla zpo%0ńtku skromn. Krom%1ł
dokumentaristiky se jen sporadicky nat%0ńely slovensk um%1łleck filmy. Nejvznamn%1łjam pYedstavitelem
slovensk filmov tvorby v mezivle%0ńnm obdob byl fotograf a re~isr %0ńeskho povodu Karel Plicka.
Pravideln rozhlasov vysln za%0ńalo na Slovensku roku 1926.
Velmi rychle se rozaYilo, k %0ńemu~ pYisp%1łla vedle bratislavskho studia tak studio v Koaicch (od roku 1927)
a v Bansk Bystrici (od roku 1936). Rozhlas rychle pronikl do domcnost a stal se pravidelnm spole%0ńnkem
slovensk veYejnosti. Jeho vznam spo%0ńval nejen ve zpravodajstv, ale tak v aYen um%1łleckho slova
hudby.
Slovci vyu~ili pYznivch podmnek po roce 1918 a velmi rychle dohonili to, co v dobch nrodn nesvobody
nemohli rozvinout.
Mezivle%0ńn dvacetilet je obdobm jejich snad nejdynami%0ńt%1łjaho rozvoje v oblasti kultury a vzd%1łlanosti.
Pod nacistickou hrozbou HospodYsk krize a jej dosledky Dne 4. Yjna 1929 doalo ke krachu na newyorsk
burze. Za%0ńala jedna z nejv%1łtach hospodYskch kriz sv%1łtovch d%1łjin, kter zachvtila cel sv%1łt. V
eskoslovensku se jej dosledky projevily teprve v prob%1łhu roku 1930, zato vaak eskoslovensko patYilo k
zemm, kter byly kriz posti~eny nejvc. Souviselo to s nevhodnou ekonomickou strukturou sttu, proto~e
velk %0ńst jeho vroby byla odkzan na export. OchranYsk opatYen, je~ zavd%1łly stty po vypuknut
krize, se tak projevily v hlubokm poklesu vroby. V celm eskoslovensku to bylo vce ne~ o tYetinu, na
Slovensku jeat%1ł o n%1łco vc. Krach bank a Yady promyslovch podniko m%1łl za nsledek masovou
nezam%1łstnanost.
V eskoslovensku bylo za%0ńtkem roku 1933, kdy krize vrcholila, registrovno 920 000 nezam%1łstnanch.
Prakticky ka~d tYet d%1łlnk byl bez prce. To vaechno se projevilo ve spotYeb%1ł a postihlo vaechna odv%1łtv,
v%0ńetn%1ł zem%1łd%1łlstv, kde pYjmy rolnko klesly a~ o 40 procent.
Masov nezam%1łstnanost znovu vyhrotila sociln zpasy na Slovensku. Z registrovanch nezam%1łstnanch na
Slovensku dostvalo nuznou podporu pouze 20 procent; ostatn byli vystaveni doslova hladu. HospodYsky
zaostaleja Slovensko bylo v socilnm ohledu posti~eno kriz v prom%1łru vc ne~ %0ńesk zem%1ł. Doalo i k
nepokojom a %0ńetnickm zsahom, je~ n%1łkde (v Koatech, na Polomce, v iernm Balogu) skon%0ńily tragicky.
Navc na Slovensku, kde stle platily v n%1łkterch prvnch sfrch star uhersk zkony, se staly velkou
hrozbou exekuce postihujc neoby%0ńejn%1ł tvrd%1ł dlu~nky.
Teprve od druh poloviny tYictch let lze pozorovat jist znmky o~iven vroby. Nezam%1łstnanost se
podaYilo %0ńste%0ńn%1ł zmrnit vstavbou silnic a ~elezni%0ńnch trat. Mezinrodn ohro~en republiky v tYictch
[ Pobierz całość w formacie PDF ]