[ Pobierz całość w formacie PDF ]
Mrzne.
Cesta, po n�~ se ub�raj� zbytky sibi�sk� arm�dy, je zname-
n�na vintovkami, kulomety, nemocn�mi, zesl�bl�mi a mrtv�mi.
Nejhora� je ut�kat, nen�-li kam. A tak ut�kaly zbytky kol�akov-
sk� arm�dy.
Pol�ci, Srbov�, Rumuni a Lotyai, kte�� slou~ili v Kol�akov�
arm�d�; si poradili. Pobili sv� d�stojn�ky a �ekali, a~ p�ijdou
rud�. Do�kali se.
�echoslov�ci, kte�� byli nejz�padn�ji, ve sp�chu opustili sv�
vagóny a jen s nejnutn�ja�m se dali na pochod pod�l zatara-
sen� trati.
Byla to hrozn� cesta. Mnoz� litovali, ~e nen�sledovali p��kla-
du Pol�k�. Vaichni vzpom�nali na sjezd, internovan� v Gor-
nostaji. Kdyby bylo po jeho, byla by ji~ cel� arm�da v bezpe��.
A prokl�nali politick�ho plnomocn�ka, gener�ly, delegaci
z vlasti...
Plnomocensk� vl�da, kdykoli j� sov�ty nab�zely m�r, v~dy
hrd� prohlaaovala:
Se sov�ty nejedn�me. Utneme ruku podanou sov�ty ke sm�-
ru!
Nouze vaak l�me i ~elezo. A tak 7. �nora 1920 byl pode-
ps�n m�r mezi sov�ty a �eskoslovenskou arm�dou. %7ń�dn�
ruka p�i tom nebyla ueata.
Rud� byli milosrdn�. Ne proto, ~e by byli zvl�ae naklon�ni �e-
choslov�k�m, sp�ae proto, ~e rychl� �stup �echoslov�k� Za-
bajkal�m a Mand~uri� znamenal pro n� velkou strategickou v�-
hodu. �echoslov�ci si musili probojov�vat cestu proti Sem-
jonovovi a jin�m bandit�m, rud� se pak mohli za �echoslov�ky
tla�it kup�edu bez boj�.
U ~elezni�n�ho mostu stoj� dv� str�~e, jak bylo ujedn�no v p��-
m���: rud� a �eskoslovensk�.
Oba voj�ci jsou d�ln�ci. Jeden je tesa� z Jekat�rinburgu,
druh� sl�va� z Brna. Oba maj� stejnou uniformu, stejn� zbra-
n�, stejn� upracovan� dlan�, ob�ma je stejn� zima. Jen mal�
znam�nko je odliauje: jeden m� na �epici b�lo�ervenou stu~-
ku, druh� rudou hv�zdu.
Co tomu ��k�a, soudruhu? ��k� rud� voj�k.
B�lo�erven� ml��.
Rud� p�ealapuje z nohy na nohu a znovu za��n� rozhovor:
I k v�m se to jednou dostane. Vaechno bude rud�! B�lo-
�erven� nev�, co odpov�d�t. Tak� p�ealapuje z nohy na nohu.
Rud� vaak ned� pokoj:
Vaae dobrodru~stv� zaplatilo ~ivoty mnoho naaich nejlep-
a�ch soudruh�...
Naaich tak�, vyhrklo te� z b�lo�erven�ho.
Vid�a. Naae ob�ti vaak nebyly nadarmo. Te� kone�n� jsme
p�ny my, d�ln�ci!
J� jsem tak� d�ln�k!
Ale st��lel jsi po n�s...
B�lo�erven� chv�li p�ealapoval. Pak se zastavil p�ed rud�m
voj�kem, pod�val se mu do jasn�ch modr�ch o��.
U~ nebudu! �ekl.
Rud� voj�k s b�lo�erven�m si podali a stiskli t�~k� upraco-
van� ruce.
P�et�~en� vlak dobrovolc� pomalu jede na v�chod. Voj�ci
jsou v t�pluak�ch nama�k�ni pr�v� tak, jako kdy~ opouat�li
Ukrajinu.
Karel `�dlo, rotn� kucha�, m� dva ohromn�, t�~k� kufry, pln�
v�le�n� ko�isti. Jako kucha� sice nechodil na frontu, zato t�m
v�ce si hled�l zajatc�... Dobrovolci v�d�, pro� jsou jeho kufry
tak t�~k�.
V t�pluace nen� m�sto pro jeho zavazadla. Kucha�i nezb�v�
ne~ nalo~it je na otev�en� vagón, kde je tak� poln� kuchyn�.
`�dlo tedy odnesl sv� kufry na platformu, a proto~e mrzlo,
odeael se oh��t do t�pluaky.
Je noc. Vlak v�ce stoj�, ne~ jede. Siln� mrzne. Mr�z dosahu-
je 42 stup��.
Voj�k�m je v t�pluace zima, nemohou sp�t, proto pov�daj�.
`�dlo by n�m mohl vypravovat, co m� ve sv�ch kufrech,
pravil n�kdo, kdy~ uv�zla nit hovoru.
Kucha� vaak nezn� ~ertu a utrhuje se na posm�v��ka:
Co je ti do toho!
Ale byla by to avanda, kdyby ti tak n�kdo v noci kufry vyfou-
kl! odpov�d�l ten, kter� byl ok�iknut.
Pak ael hovor zase d�l jin�m sm�rem, ale `�dlo nemyslil
na nic jin�ho ne~ na sv� kufry. Slova pr�v� pronesen� utkv�-
la mu v mozku. Opravdu, n�kdo by mu mohl lehce v noci kufry
ukr�st! Ukr�st!
`�dlo je nepokojn�, chv�je se. Nem�~e se do�kat, a~ vlak
zastav�.
Kone�n� stanice. Kucha� si obl�kl ov�� ko~ich, p�es uai si
narazil papachu a vysko�il z t�pluaky.
Kam jdea? volaj� za n�m.
Ale kucha� neodpov�d�. Vaichni v�d�, ~e jde hl�dat sv� kufry.
Zmrznea! vol� jeat� n�kdo za n�m, ale `�dlo se neohl�~�
a neodpov�d�.
Noc je dlouh� a st�le mrzne. Vlak jede pomalu, v�ce stoj�
ne~ jede. Voj�ci kl�maj� nebo vypravuj�. Na kucha�e si u~ ni-
kdo nevzpomene. Teprve r�no, kdy~ u~ je sv�tlo a voj�ci si
jdou pro horkou vodu na �aj.
Toho dne voda na �aj nebyla uva�ena. Kuchyn� je ledov�
a vedle n�, na dvou t�~k�ch kufrech, le~� zmrzl� kucha� `�dlo.
Posledn� vlak odj�~d� na v�chod. A~ k Bajkalu a daleko za n�j,
vaude vlaje rud� prapor.
Zde u~ se nebojuje. Zem� si oddechla jako po velk�m �kli-
du p�ed slavn�m sv�tkem. Vaechna ap�na byla umyta, vaech-
no star�, nepot�ebn� haramp�d� vyhozeno na smetiat�.
V t�pluace, z n�~ vlaje mal�, apinav� b�lo�erven� praporek,
je dusno. Je p�epln�na lidmi, v�pary a d�mem z lacin�ho ta-
b�ku.
B�val� d�v�rn�k sed� na paland� a hovo��:
A~ p�ijedeme dom�, budeme muset vaechny legendy o na-
aich �inech p�iv�st na pravou m�ru. Mus�me strhnout vaechno
falean� pozl�tko a uk�zat n�rodu nahou pravdu, aby p��tom-
nost i budoucnost se mohla u�it z naaich chyb. Bude t�~k�
vylo~it, co to byla vlastn� anabaze. Kdyby j� nebylo, vraceli
bychom se dom� spokojen�ja�, neboe vaechna krev, vylit�
v bratrovra~edn�m boji, pad� na naai hlavu. Historie jednou
zjist�, kdy jsme slou~ili pravd� a spravedlnosti, a kdy jsme zra-
zovali sami sebe - a kdo je tou zradou vinen...
37 PRO`�AJ, ROSSIJA!
Vladivostok je p�ecp�n vojskem: Japonci, Ameri�any, Fran-
couzi, ale nejv�ce �echoslov�ky. A ze Sibi�e st�le jeat� p�ij�~-
d�j� nov� vlaky.
Lid�, kte�� po tolika utrpen�ch zachr�nili sv� ~ivoty, nyn�
se v n�m�m �divu zastavuj� u mo�e. Studen� vlny kaln� zele-
n� vody bij� do pob�e~n�ch kamen�. Jejich b�l� h�bety b�~�
po hladin�. Mal� ryb��sk� �luny, uv�zan� k molu, se zm�taj�
neklidn� a bij� jeden do druh�ho. Z kom�n� v�le�n�ch lod� do-
hodov�ch mocnost�, kter� bd� nad po��dkem ve Vladivostoku,
vystupuj� oblaky kou�e. Mezi Rusk�m ostrovem a Jegeraeldem
je kous��ek voln�ho mo�e. Tudy vede cesta do vlasti.
Od mo�e vane studen� v�tr.
Velmi �asto te� zaj�~d� k hlavn�mu molu elegantn� z�mo�sk�
parn�k, h���c� �istotou, kter� se ve zdeja�m prost�ed� vyj�m� ne-
zvykle. B�l� barva t�chto lod� je b�leja� ne~ sibi�sk� sn�h, bron-
zov� obruby kulat�ch lodn�ch ok�nek jsou leskleja� ne~ Kol�a-
kovo zlato a m�niov� �erven� barva, j�~ je nat�en lodn� k�l, je
jasn�ja� ne~ druh� polovina �esk�ho praporu.
Sny dobrovolc� ze Sibi�e o z�zra�n�ch z�mo�sk�ch parn�-
c�ch, kter� je vysvobod�, st�vaj� se skutkem.
Houkaj� lodn� sir�ny. Na lodi se nakl�daj� roty a prapory. V�ce
ne~ na zbran� d�vaj� te� dobrovolci pozor na d�ev�n� kuf��-
ky, narychlo zroben� a jeat� von�c� sosnovou smolou.
Vladivostok ~ije jako nikdy p�edt�m. Jeho ulice nesta�� po-
jmout takov� mno~stv� mezin�rodn�ho obecenstva: Japonce,
Ameri�any, Francouze, rusk� uprchl�ky a p�edeva�m �echo-
slov�ky.
Ameri�an� hraj� prim. Vyhazuj� z kapes dolary, jako by to
byly upot�eben� z�palky. V aant�nech a restaurac�ch hraj�
hudby, tan�� polonah� d�v�ata a potokem te�e v�no, vodka
nebo siln� japonsk� pivo Sakura . Sibi�sk� pen�ze zde ne-
maj� cenu, neboe jejich konkurence s americk�m dolarem je
sm�an�. Vl�dne dolar. Jemu daly p�ednost i nabarven� mi-
lenky gener�l� a ministr�, s takov�mi obt�~emi dopraven� sem
z Omska a Irkutska.
Pov�stn� vladivostock� Joaiv�ra - Karpaty - pro~�v� sv�j
zlat� v�k...
Vladivostok je opil�, pot�c� se ze strany na stranu.
Jen v chatr��ch na okraji m�sta, kde ~ij� p��stavn� d�ln�ci, ry-
b��i, topi�i, n�mo�n�ci, naklada�i, nen� stopy po opilosti. Pra-
cuje se zde co nejhore�n�ji, jak zbavit Vladivostok mezin�-
rodn�ho hmyzu.
V americk�m bam se sch�z�vaj� �eskoslovenat� dobrovol-
ci. Hraje tu gramofon, pije se tu lehk� pivo nebo �ern� k�va.
V�ce se tu mluv�, ne~ pije.
[ Pobierz całość w formacie PDF ]